Kam na výlet se psem: Krušné hory (20 km)

Za příspěvek děkujeme Evě!

Trasa:

Cca 20 km (aktivitu na telefonu jsem si zapínala až za kempem), nastoupáno 826 m.
Povrch – lesní cesty, kamenité především do kopce, polní cesty a asfalt. 

Místo:

Vycházeli jsme z dogfriendly autokempu Prunéřo. Možnost parkování je před kempem. Kemp je příjemný, výborná kuchyně, super ubytování ve srubech. 

Poblíž kempu se nachází potok, kde je možné u splavu vykoupat psy, nebo krásná procházka lesem cca 5 km je menší „přehrada“ (větší louže), do které přitéká potůček a zde je možné psího parťáka ochladit s možností plavání. 

Cesta:

Start pondělního výletu začínal v kempu, odtud jsme se vydali lesní cestičkou podél potoka na zříceninu hradu Hasištejn. Do hradu je možno se podívat i se psím parťákem, kromě výstupu do věže jsme byli všude. Na výhled z věže jsem šla sama bez Batýska, schody byly na mého medvěda příliš úzké. Na hradě je možnost menšího občerstvení a pěkné posezení pod zastíněným přístřeškem. Zde jsme občerstvili i Batýska super Regulema a Dogulema.

Po cestě se nám Batýsek vymáchal v rašelině, proto mám místo pejska polomáčenou sušenku :D.

Od hradu jsme pokračovali dál směrem na Kýšovický vodopád. Cesta opět vede lesem a po celou dobu jsme se drželi podél potoka. Bála měl tedy neustálou možnost brouzdání v potůčku. 

Od vodopádu jsme pokračovali dále proti proudu a užívali si krásy tamní přírody a mnoho splávků a tůněk, co vytvořil potok. Vzhledem k vedru jsme i my využívali možnost ochlazení se ve vodě. 

Cesta nás zavedla do menší chatkové kolonie, kde jme přeběhli silnici a pokračovali dále po modré lesem. Museli jsme hledat odbočku vlevo, kde jme uhýbali na neznačenou cestu (v plánu byl původně delší trek, ale z důvodů horkého počasí jsme zkracovali). Neznačená cesta nás zavedla na polní cestu, kde byl parádní výhled. Cesta vedla kousek lesem a končila opět polní cestičkou, kde jsme se blížili k vesničce Výsluní. Před vesničkou byly malebné skalnaté útvary a místní flora trochu připomínala spíš africkou step než Česko. To však dodávalo místu své kouzlo, jeden pahorek nám připomínal slavnou scénu ze Lvího krále, a tak jsme si dovolili ji trochu napodobit. Cestou na Výsluní jsme si už jen zpívali Hakunamatata…

Průchod vesničkou jsme trochu urychli, z důvodu již zmíněného horka, a možnost občerstvení jsme nevyužili. Udělali jsme si jen malou zastávku na travičce ve stínu, aby Bála mohl vydechnout.

Odtud jsme pokračovali zpátky podél potoka k Hasištejnu a hurááá do kempu. Po celou dobu jsme měli Bálu převážně na volno, krom cesty přes vesničku, jinak jsme nepotkali živáčka.

Samozřejmě nesměla chybět zasloužená medaile a pár dobrot pro našeho výletníka.
Pac a pusu Váš Bála….